,,Prostě nechci!" řekla Megan. ,,Mám tady kamarády, rodinu a stáj, kterou miluji. Prostě tu chci zůstat. Co je špatného na stáji v Conneticku? Není snad hrozná pro vás? Nebo ano?"
Meganin otec si k ní sedl na postel. ,,Není hrozná, jen na ní nemáme. Na Vraním ostrově se platí nájem jen jednou ročně. Prostě nemáme dost peněz abychom tu bydleli.. Omlouváme se, ale jinak to nejde.."
,,No dobře. Skusím na tom najít něco dobrého.." řekla Megan.
,,Děkujeme Megan... Tak rychle nestihneš autobus!"
Megan se proto rychle oblékla, vzala si svačinu a pospíchala na autobus. Když byla v autobuse seděla jako vždy sama. Nechctěla to říct tátovi ani mámě, ale ve škole měla jen dva kamarády a ty jezdili autem.
Když byla ve škole hned šla do třídy za svými dvoumi kamarády. ,,Budete mi moc chybět.." řekla jim a rozplakala se znovu.
Tomas se jí snažil uklidnit. ,,Ale no ták... to bude dobrý. My tam za tebou někdy přijedeme..."
,,Jo přijedeme.." řekla Susan.









